Anna, vdova po Adamu Berkovi z Dubé se po dvou letech (1609) znovu provdala za Jana Abrahama ze Solhauzu. Adam Berka po sobě nezanechal potomka mužského pohlaví a majetek odkázal dceři Anně Marii. Roku 1616 odkoupila od ní její matka dědický podíl a ještě téhož roku odkázala Anna Solhauzová svému novému manželovi celé berkovské dědictví. Rok nato však její manžel zemřel a Anna jej následovala za pouhé tři měsíce. Sloupské panství zdědil bratr zemřelého Volf ze Solhauzu.

Po vypuknutí českého stavovského povstání proti Habsburkům roku 1618 se Volf ze Solhauzu přidal aktivně na stranu stavů. Po bělohorské porážce však Volf hned neuprchl z Čech jako většina jiných účastníků povstání, ale uchýlil se na Lipý, kde se připravoval k obraně. Tam Volf vytrval až do konce srpna 1621, kdy zemřela jeho manželka Kristina z Bünau. Teprve po její smrti odešel do Drážďan pod ochranu saského kurfiřta Jana Jiřího. Ačkoliv měl v jeho osobě vlivného přímluvce, který žádal Volfovo omilostnění, byl přesto odsouzen ke ztrátě veškerého jmění. Zemřel v Drážďanech v roce 1642.