NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ARCHEOLOGICKÝ OBJEV

V létě 2024, v rámci záchranného archeologického výzkumu, předcházejícímu pokládání dešťových trubek, došlo k mimořádnému objevu. Asi 1m pod současným terénem dolního dvora byla nalezena souvislá skalní vodorovná plocha vyhlazená patrně dlouhodobým sešlapem.


Viz obrázky: Výkop, archeologie | Hrad Sloup


Dosud jsme si mysleli, že výška stávajícího terénu dvora se od středověku příliš nezměnila a že terén je pouze pozůstatek někdejšího přírodního suťového kuželu, přizpůsobeného „vodorovným“ zarovnáním. Tedy že je tvořen pouze pískem a kamením bez dosažitelného skalního dna.
Jelikož přilehlé skalní sklepy a vrchol studny jsou v úrovni stávajícího terénu, zapadala do sebe představa jednotné středověké úrovně všech prostor dolního dvora.
Není tomu tak!
Stavební vývoj této části objektu byl asi značně komplikovanější, což snad přiblíží analýza výzkumu.
Objev prozatím naznačuje tyto skutečnosti:

  1. Na počátku středověké historie objektu žádný dolní dvůr neexistoval, prostor byl víceméně vyplněn skalním blokem, kromě úzké skalní rozsedliny.
  2. Původní vstup do hradu využíval pouze pouze tuto přírodní rozsedlinu vstupující od severu mezi skalními bloky do hlavního masívu.
  3. Snad ještě ve středověku došlo k odstranění „vnitřního“ bloku a v uvolněném prostoru vznikl dolní dvůr se skalní podlahou. Hrad zřejmě stále neměl studnu.
  4. Asi v důsledku postupného splavování písčité zeminy z horních partiích hradu a pozdějších stavebních úprav tamtéž, byla skalní podlaha dvora postupně zanášena hlínou a sutí a časem zapomenuta.
  5. Teprve po úpravách a stabilizaci nově navrstveného terénu došlo v této výšce k vytesání skalních sklepů ve stěnách dvora a také studny. Kdy to bylo nevíme, asi nejpozději do konce 16. století.